Cesta k Dotyku

Říká se, že druhé album je pro každého muzikanta kritické, a pro Anetu Langerovou to platilo dvojnásob. Po obrovském úspěchu debutu Spousta andělů (vyšel 6. září 2004), který vzhledem k okolnostem musel vzniknout ve velmi krátké době, byla Aneta rozhodnutá si druhé album udělat zcela po svém tak, aby se s ním mohla stoprocentně ztotožnit. To v prvé řadě znamenalo zkusit skládat muziku a psát texty. „Na začátku jsem si představovala, že napíšu třeba jednu nebo dvě písničky. Neměla jsem pocit, že bych dokázala složit větší část desky – vždyť jsem to nikdy předtím nedělala.“

Významným pomocníkem byl od počátku Michal Hrůza, který Anetu ve skládání povzbuzoval a dodával jí sebevědomí. „Najednou mě to chytlo, dostala jsem se do stavu jakési euforie a už jsem se vůbec nestyděla za to, co jsem vytvořila, naopak jsem se cítila hrozně dobře. Písně se postupně dávaly dohromady, až jsem najednou zjistila, že většina pochází z mé ruky. To je hrozně příjemný pocit.“

Na písničkách na albu Dotyk se podílelo několik dalších autorů: právě Michal Hrůza, dále kytarista Anetiny kapely a.m. almela, Robert Nebřenský, Lukáš Klofec a také Jan Muchow, který se ujal produkce desky. „Měla jsem v úmyslu složit většinu věcí s Michalem a almelou, protože si s nimi rozumím a vím, že mají obrovskou slovní zásobu. Ale s Michalem to nakonec nevyšlo tak, jak jsem si původně představovala, protože on začal dělat vlastní desku a neměl už tolik času. O jeden text (vzdušná skladba Slib mi dej) jsem poprosila Lukáše z Letů mimo, na jinou píseň (energické Vysoké napětí) mě napadl Robert Nebřenský a vyšlo to, což je super.“

Výpomoc probíhala ve větší míře po textové než hudební stránce, protože právě texty jsou pro Anetu obtížnější stvořit. „Slova jsou záludná a já mám ještě navíc netalent na češtinu. Oproti tomu muzika je pro mě přirozená věc, sednu ke kytaře nebo klávesám a prostě začnu hrát.“

Úplně jednoduchá nebyla ani cesta k producentovi. Aneta dokonce odjela na čtyři týdny do Toronta za Martinem Kučajem, a i když ji prý toto setkání obohatilo a posunulo ve skládání dál, spolupráce nakonec nevyšla, a tak hledání pokračovalo. „Ale jakmile jsem se ocitla ve studiu Honzy Muchowa, už jsem zůstala, protože se mi tam zalíbilo, navíc spolupráci s Honzou už jsem si předtím vyzkoušela na Písničce pro Světlušku.“

Jako úplně první byla na světě Malá mořská víla, úvodní píseň alba Dotyk a zároveň první singl. „Vznikla ve spolupráci s Michalem Hrůzou. Dala nejvíc práce, zabrala spoustu času, ale hrozně ráda na ten proces vzpomínám. Zase se tu motám kolem vody, ale nemůžu si pomoct. Je to silný živel, který si jde za svým cílem a nikdo ho nezastaví.“

Voda hraje prim i ve skladbě Vysoké napětí, jejíž text napsal Robert Nebřenský. „Nevěděla jsem si se slovy rady, hlavně kvůli zvláštnímu frázování. Robert byl zlatej, vyslechl moje připomínky a snažil se mi vyhovět. Teď mě moc baví tu písničku zpívat.“

Text k písničce Jiný sen byl první, který Aneta napsala úplně sama. „Je hodně intimní, ale v tu chvíli se mi na to téma tak dobře psalo, že to vůbec nešlo zastavit – kostra byla hotová během čtvrt hodiny. Super zážitek.“

Naopak Podzim vznikal delší dobu – byl to jeden z prvních Anetiných demosnímků, který dala dohromady asi před dvěma roky. Pak ho několikrát založila a zase objevila, takže vznikal na etapy. „Prostě mi uvízl v hlavě. Je to pro mě jedna z nejsilnějších písní na desce.“

Písně Desetina a Slib mi dej přinášejí odlehčení: první z nich si dělá legraci z toho, že člověk nestíhá, ale není z toho ve stresu, druhá je pozitivní, letní a výletní.

S Možná Anetě pomohl Michal Hrůza a Honza Muchow, s Poplachem a.m. almela a Martin Ledvina, který ho i produkoval. „K tomu mě i víc otevřel nástrojům, třeba mi vrazil do ruky basu, že se mám do druhého dne naučit její part, a já jsem se do ní úplně zamilovala. Taky jsem si zahrála na zvonkohru, která má v písni celkem důležitou melodickou roli. Báječná zkušenost.“

Hledám, mířím, netuším názorně popisuje Anetiny první kroky při psaní textů. „Na začátku jsem nevěděla, jakým tématům se věnovat, a měla jsem období, kdy člověka vůbec nic nenapadne. Tehdy jsem dostala radu, že mám popsat to, co právě dělám. Tak vznikl tenhle text. Je popisný, ale má v sobě kouzlo okamžiku.“

Závěrečná snová písnička Němá uzavírá album, jímž Aneta promlouvá ke svým příznivcům sama za sebe. „Nevymýšlela jsem žádné koncepty nebo ideje. Pro mě je nejzásadnější člověk, obsah každodenního života, co na člověka přichází, co od něj odchází, co prožívá. O tom ta deska je.“

Komentáře

  • Tamara Šebestová | 11. 06. 2014 04:30

    9

    Anetce Langerové,jenom to dobré...stojím za ní s plnou náručí všecho,co milovaný člověk může klást na srdce:-)

  • Pavel | 13. 03. 2013 19:52

    8

    Aneto, po dlouhé době jsem slyšel vaši píseň Hříšná těla, Křídla motýlí a musím se přiznat, že „husí kůží“ při řízení v autě jsem ještě neměl. Máte krásny hlas a tato píseň ve vašem podání je zážitek. Přeji vám spoustu krásných písní a trochu sobecky pro nás super zážitky. Budu vám držet palce, jste divou v České muzice.

  • Luboš TN | 17. 06. 2011 07:16

    7

    Aneta, ahoj. Pekne spravený web, fakt slušná práca. Držím palce.

  • Jirka | 19. 05. 2011 22:50

    6

    Ještě jsem se chtěl zeptat jak se jmenuje kytarista který vystupuje v klipu písničky Desetina v live koncertu?Hraje skvělé solo společně s Anetou?Dík za odpo.

  • Jirka | 19. 05. 2011 22:31

    5

    Ahoj,dostala mne píseň desetina.Asi jsem jí objevil trochu později,ale jsem trochu starší ročník a nenapadlo mne,že u Anety objevím takový kousek.Díky povedené dílko.

  • ave aburh | 29. 04. 2011 15:55

    4

    Dotyk---------------je jako vaše oči---------------------není co dodávat. ave eva

  • Jarmila | 23. 04. 2011 19:58

    3

    Ani neviem, čo ma to napadlo takto Vám napísať, ale veľmi rada počúvam Vaše pesničky. Okrem toho, že sú veľmi dobre naspievané, cítiť v nich veľa citu. Som veľmi rada, že sa objavila taká speváčka, ktorá dokáže tak dobre a citlivo prostredníctvom textu a hudby opísať život. Teším sa na ďalšie pesničky, ktoré nám dokážu pohladiť dušu a vzhľadom k vášmu mladučkému veku sa určite máme ešte na čo tešiť. Vaša faninka J želám veľa zdaru hlavne v osobnom živote. Ahoj

  • Josef Zvěřina | 02. 04. 2011 21:11

    2

    Ani nemám vlastně co napsat . Prostě jen,mám vás velmi rád a jsem rád že jsou ještě u nás takoví lidé kteří jsou slušný a přitom rovný . DĚKUJI

  • _buran | 15. 02. 2010 21:50

    1

    Aneto, mám Vás rád, moc rád. Jste moc fajn, jako střípek slušnosti a morálky mezi nánosem špíny a bahna. Dnes jsem se dozvěděl z nějakého článku, že jste lesbička. Překvapilo to stejně mne jako moji dceru, který vás má taky moc ráda. Máme v tom oba jasno: Přejeme Vám lásku, a doufáme, že si nenecháte moc ublížit. Ahoj.

Přidat komentář

Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné. Pro odeslání formuláře je nutné mít zapnuté cookies ve Vašem prohlížeči.



HomeO mněCesta k Dotyku


Navigace: